Deprese

Larvovaná deprese – Larvovaná deprese je označení pro depresi, která se projevuje jen na tělesné úrovni – např. zažívacími obtížemi, bolestmi zad, závratěmi apod. Pro tyto problémy se nenajde biologický podklad, protože příčina je v psychice. Že jde o depresi, se pozná tak, že po tělesné stránce je člověk v pořádku a že jeho potíže zmizí po nasazení antidepresiv. Larvovaná deprese je zářným příkladem faktu, že psychické dění dovede velmi výrazně ovlivňovat tělesné pochody.

Dystymie

Dystymie je jakoby slabá chronická deprese. Trvá minimálně dva roky a projevuje se skleslostí, neschopností radovat se, únavou, poruchami spánku, morozitou (brbláním) a zabýváním se vlastní nešťastnou situací. Týká se asi 3% lidí. Léčí se podobně jako depresivní porucha.

Reaktivní – Příčinou reaktivní deprese jsou určité události v prostředí člověka – nahromaděné starosti, ztráta blízkého člověka, velké změny apod. V myšlenkách se dotyčný k této krizové události stále vrací a nedaří se mu s ní vyrovnat. V léčbě je velký prostor pro psychoterapii a úpravu životního stylu.
Porucha osobnosti – Příznaky deprese jsou slabé intenzity a jde o trvalé citové zaměření člověka. „Deprese“ je zakódována v jeho osobnosti a jako takovou ji téměř nelze léčit.

Anxiózní porucha osobnosti (F60.6)[editovat | editovat zdroj]

  • jiný název: osobnost vyhýbavá (pozn.: anxiózní = úzkostný)
  • charakteristické znaky:
    • trvalé a pronikavé pocity napětí a obav
    • přesvědčení o vlastní sociální nešikovnosti, nedostatku osobní přitažlivosti a vlastní méněcennosti
    • nechuť stýkat se s lidmi z obav, že nebude oblíben(a), přecitlivělost na odmítnutí a kritiku, nadměrně se zabývá kritikou druhých
    • vyhýbá se nejistým sociálním a pracovním činnostem, nechce zodpovědnost, nenápadné výmluvy
    • vnitřní přesvědčení a logika: "Jsem nežádoucí, neschopný, společensky neobratný. Kdyby mě lidé skutečně poznali, odmítli by mě. Když se budu přetvařovat, možná mě přijmou."

Poruchou osobnosti trpí v celosvětovém průměru asi 6-9% populace, jiné studie udávají i vyšší údaje (10-15%). Výskyt se zvyšuje v různých institucionálních zařízeních jako např. v psychiatrických léčebnách (30-50%) nebo věznicích (u recidivistů dle různých výzkumů 40-90%)[7]. 50-90% narkomanů trpí poruchou osobnosti.[8] Zdá se, že výskyt poruch v populaci je vyšší ve městech než na venkově a že prevalence s časem vzrůstá.[9]

porucha prevalence vliv pohlaví poznámka
paranoidní 0,5-2,5% častější u mužů vyšší výskyt v rodinách se schizofrenií a s poruchami s bludy
schizoidní 0,5-1% častější u mužů vyšší výskyt v rodinách se schizofrenií; nejisté údaje
disociální 0,2-9,4% častější u mužů (2x-7x) vliv dědičnosti poměrně dobře prokázán
emočně nestabilní 2-3% častější u žen (2x)  
histrionská 6-45% významně častější u žen[zdroj?] především psychologické příčiny
anankastická 6-8% častější u mužů předpokládá se genetická dispozice
vyhýbavá 1% obě pohlaví stejně častá komorbidita s anankastickou
závislá pravděpodobně častá častější u žen

Anankastická porucha osobnosti (F60.5)[editovat | editovat zdroj]

  • dřívější názvy: osobnost kompulzivní, osobnost obsesivní, osobnost obsedantně-kompulzivní (pozn.: na rozdíl od osob trpících obsedantně-kompulzivní poruchou, kterým tato porucha znepříjemňuje život, jsou obsedantně-kompulzivní osobnosti na své vlastnosti pyšné!)
  • charakteristické znaky:
    • perfekcionismus, zabývání se detaily na úkor kvality, pravidly, seznamy, pořádkem, organizací
    • nadměrné pochyby a obavy, skrupulozita
    • nadměrná svědomitost, puntičkářství
    • sociální konvenčnost, rigidita, paličatost
    • opatrovnictví, moralizuje, hodnotí, kontroluje
    • nerozumné požadavky na způsob práce druhých, vtíravé a nevítané myšlenky a nápady
    • vnitřní přesvědčení a logika: "Když nebudu 100% zodpovědný, může se mi zřítit svět. Když zavedu přesná pravidla, dopadne to dobře. Druzí mohou být nezodpovědní."

Léčba[editovat | editovat zdroj]

[3]

Lidé trpící poruchou osobnosti málokdy přicházejí k léčbě kvůli tomu, že jsou nespokojeni se svými osobnostními rysy. Považují je za přirozenou součást své povahy a jsou vesměs přesvědčeni o své "normalitě"; pokud si uvědomují, že jim některé povahové rysy dělají problémy, nepovažují je za léčitelné. Společně s poruchou osobnosti se mohou objevit i jiné psychické potíže jako jsou úzkosti, deprese, sklony k zneužívání alkoholu či drog, nebo závislost na nich, tendence k sebepoškozování, pokusy o sebevraždu, psychosomatické potíže (zdravotní potíže bez jasného tělesného původu), depersonalizace a derealizace, i přechodné psychotické stavy. Pacienti obvykle vyhledají léčbu právě kvůli svým aktuálním problémům a o změnu svých osobnostních rysů, který je nutná, aby se psychické problémy nevracely, však neusilují. Vehementně se dožadují odstranění svých nejrůznějších obtížích, ale zároveň snadno a rychle odmítají doporučení terapeuta. Nedostatečná spolupráce vede často k předčasnému ukončení léčby. Proto jsou poruchy osobnosti považovány za obtížně léčitelné, k zlepšení dochází relativně pomalu. Přesto studie ukazují, že plně vyléčeno bývá 52 % pacientů s průměrnou dobou léčby 1,3 roku.

  • dobře léčitelné poruchy osobnosti: závislá, histrionská, anankastická, vyhýbavá
  • průměrně léčitelné poruchy osobnosti: narcistická, emočně-nestabilní
  • špatně léčitelné poruchy osobnosti: paranoidní, pasivně-agresivní, schizoidní, disociální
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one